Podíváš se okolo sebe a nevidíš nic víc než bílo.
Avšak náhle spatříš barvu. Dochází ti, že je to ta úplně první, co jsi kdy viděl. Je to hnědá. Instinktivně ti dojde, že to je barva. Je to červeno-hnědá jílovitá půda bohatá na živiny. Rozšiřuje se to do okolí pod tvýma nohama, skoro jako koberec. Je to ta nejkrásnější věc, co jsi kdy viděl, a cítíš, že bys pozorováním toho mohl strávit celé věky.
A náhle, další barvu zachytil tvůj zrak. Modrá. Přenádherná modř matčiných očí (té, kterou jsi nikdy předtím neviděl). Rozšiřuje se nad hnědou, jako kdyby nad tebou chtěla natáhnout plachtu. Kousky bílé stále přetrvávají čas od času v malých šepotech a přeslenech. Zadržíš svůj dech (a náhle si uvědomíš, že dýcháš, avšak nemůžeš si vzpomenout na to, že jsi to dělal někdy předtím).
Další barva, zelená, raší malými výhonky z hnědé země pod tebou. Tráva, to ti něco říká. Popelavá šedá protrhne hnědou vrstvu a seskládá se do jako kdyby sloupce s výrůstky rýčovitých kousků temné zelené vyskakujícími do výšky mimo můj dosah, přímo do modré.
Světlá žluto-bílá koule se náhle zjeví v modré, a ty tak poprvé ucítíš teplo na tvé kůži, což ti dodá kontrast s chladnou zelenou pod tvýma nohama. Slunce a tráva. To je správně, avšak ty nevíš proč.
Více barev. Brilantní červená a žlutá povstávají z malých zelených stonků, anebo jen tak poletují ve vzduchu kolem tebe na svých lehkých křídlech. Jemná žlutá tvého starého přítele se vedle tebe posadí, zvedá ocas a jeho růžový jazyk jen tak visí ve vzduchu, aby jej mohl ochutnat.
A ty už víš bez koukání, že máš i své vlastní barvy. Temná hnědá tvé kůže a černá tvých vlasů, bílá tvých očí. Zelená tvých šatů.
Na dlouhý moment všechno zmrzne, jako kdyby to byl všechno jen obraz. Poté ucítíš vzduch, jak se začíná pohybovat. Motýly se začnou třepotat, tráva vanout a tvůj pes se na tebe podívá, kňuče. A tak se staneš součástí tohoto okamžiku. Uděláš tomu tak a zapomeneš na čistou bílou, jež tvořila vše před tím. Ty jako jediný si pamatuješ ten okamžik, ty okamžiky, které k tomu vedly (a to, i když se nikdy nestaly) a na ty naděje na okamžiky, které mohou přijít.
