Zde pole plné květin je
Uprostřed louky zářivé
Občas jeden slyší zpívat je
Tyto květy ryze zlaté
Žijí a properují, zůstávajjí, přetrvávají,
A vzduch je zde sladší
Poutníku znavený, vítej zpět,
Tužebně šeptají něžně
Příběhy znajíc, sdílí svůj povzdych
Jak jejich píseň vzudem se line
A vítr je zde sladší
Odlehči břemenům svým, zůstaň s námi
Upusť od snů nenaplněných
Už né více kroků nejistých a plných strachu
Spočiň zde, kde zůstává radost
A život je zde sladší
Tvůj strach jsme znali i tvou bolest
Zlomené srdce tvé i dlouho zapomenutý úsměv
Osamělost svou i roztříštěné sny
Odlož na chvíli své starosti
A sen je zde sladší
K naší písni se připoj, mrmlali
Odpočiň si a zazpívej si s námi
Již žádné napůl prožité dny
Svou temnotu nech s námi znít—
A konec je zde sladší
-Napsáno na nalezeném svitku v travnatém poli plném lučních květin